Tento nástroj, který neničí životní prostředí, je tvořen pouze dřevěným rámečkem a několika řadami kuliček rozdělených do dvou skupin. Stal se neodmyslitelným doplňkem počítače a je dokonce mnohem rychlejší než příruční kalkulačky určené pro menší početní operace.

Ačkoliv počet výrobců abaků každoročně klesá, ti, kteří zůstávají, zapojují na maximum svou představivost, aby vymysleli nové modely. Jedním z nich je Fu Siao-jou, představitel jedné z továren a autor návrhu abaku podobajícího se počítačové klávesnici, který byl velmi dobře přijat na trzích v Japonsku a Singapuru. "Přestože počet podniků vyrábějících abaky v Číně klesá (jejich počet nedosahuje už ani 200), výrobci stále věří ve velkou budoucnost této starověké počítačky, jejíž historie se počítá na několik tisíc let," prohlašuje Fu.

Čínský bankéř se bez abaku neobejde

V čínských bankách pracují s abakem všichni zaměstnanci. Předtím jsou kvůli tomu nuceni projít počítací zkouškou národního charakteru. Podle Čínské abakové asociace projde každý rok zkouškou přes milión lidí, aby dokázali, že tento nástroj ovládají. Kromě toho tuto zkoušku požaduje většina společností či organizací spojených s počítáním.

Abak hrál významnou roli v četných vědeckých vynálezech, jako například v případě vývoje první atomové bomby čínské provenience před více než 30 lety. Pro tisíce výpočtů byl používán právě abak.

Tuto "ekologickou kalkulačku" nadále používají i profesionálové v oblasti špičkové technologie ve Spojených státech, neboť je nemožné, aby abak byl napaden informačním virem. Také nadnárodní japonská firma Panasonic vyžaduje, aby její zaměstnanci s ním dovedli perfektně zacházet.

S abakem se učí zacházet i školáci. Podle průzkumů jsou děti chytřejší, když se naučí používat při počítání právě tuto pomůcku.

Nejmenší abak se vejde do prstenu

Čou Kuang-lin, majitel muzea abaků v severočínské provincii Šan-si, vysvětluje, že v období vlády dynastií Ming a Čching (14. až 19. století), když se v provincii sešli nejbohatší obchodníci v zemi, zahajovali jednání tím, že se učili zacházet s abakem.

Existují počítadla vyrobená ze zlata, jadeitu, bambusu, porcelánu a dalších materiálů. Největší, který uchovává Čou, měří na délku šest metrů, a proto je zapotřebí několik osob k jeho použití. Ten nejmenší má sotva jeden centimetr a je inkrustován v prstenu.

Abak porazil kalkulačku

V roce 1946 se v Japonsku konala soutěž mezi jedním Američanem, který používal kalkulačku za 700 dolarů, a Japoncem, jehož pomůckou byl abak za 25 centů. Soutěž spočívala v co nejrychlejším sečítání, odčítání, násobení a dělení čísel se třemi až 12 číslicemi. Abak vyšel vítězně ze všech zkoušek s výjimkou násobení, včetně počítací operace, která kombinovala všechny zmíněné matematické operace.

Číňané jsou na tento nástroj hrdí a přiřazují jej jako pátý po bok svých velkých vynálezů - papíru, kompasu, střelného prachu a tiskařského umění. Někteří historikové se nicméně domnívají, že abak pochází z Indie.

Každopádně každého turistu jistojistě překvapí zručnost, s jakou prodavači v kterémkoliv obchodě po celé Číně svoje abaky ovládají.

[TISCALI/ČTK/EFE]